Vasův běh a sokolská premiéra

Letos v březnu absolvoval Lukáš Horský asi nejtěžší dálkový běh na lyžích, který se jede ve Švédsku, měří 90 kilometrů a jmenuje se Vasův běh. Neznám jiného Holičáka, který to dokázal, a tak jsem Lukášovi položil několik otázek. 

Lukáši, kdy tě poprvé napadlo, že se zúčastníš Vasova běhu, inspiroval tě někdo? 

Napadlo mě to Petře 30. června 2018, když jsem dostal startovní číslo od svých kamarádů ke čtyřicetinám. 

Jak jsi trénoval?

Mám pár kamarádů, se kterými jezdím na běžkách již několik let celkem pravidelně. Rozdíl je jenom v tom, že jezdíme volnou technikou, zatímco všechny dálkové běhy se jezdí klasicky. Musel jsem tedy pořídit klasické lyže a tuto zimu pilovat klasiku. Zádrhel nastal, když jsem se měsíc před závodem v Božím Daru v jednom sjezdu vysekal, natáhl si levé tříslo a pochroumal rameno.

Kdy se Vasův běh uskutečnil a jsou nějaká kritéria pro přihlášku?

Vasův běh se koná pravidelně vždy první březnovou neděli. Jediným a asi nejtěžším kritériem je zaregistrovat se přes internet a sehnat startovní číslo. Na letošní ročník byla startovací čísla vyprodána za 1,5 minuty. Pro Švédy je Vasaloppet svátkem. Celý týden před hlavním závodem probíhají rámcové závody na stejných nebo zkrácených tratích pro ty, kteří registraci v hlavním závodě nestihli v termínu. Počet účastníků v hlavním závodě je limitován číslem 15 800. V těchto rámcových závodech startují další tisícovky lyžařů.

Jaký to je pocit být více jak devět hodin na lyžích?

Zpětně musím uznat, že přes nepříznivé počasí a problémy s lyžemi v závěru, to byla zábava. Výhodou takovéhoto závodu je, že máte pořád někoho kolem sebe. Nejel jsem úplně na krev, je to přeci jen trochu delší a chtěl jsem hlavně dojet do cíle. Ale sil bylo nakonec dost, takže jsem si na poslední chvíli i zazávodil.

Jak jsi regeneroval?

Musím uznat, že organizace po dojezdu do cíle je obdivuhodná. Před tím, že všech skoro 16 tisíc závodníků po dojezdu do cíle najde své věci, může se osprchovat, dostane najíst, a to ještě v podmínkách severské zimy a bez jediného zádrhelu, nezbývá než smeknout klobouk. Moje regenerace bal celkem jednoduchá – po dojetí závodu jsme nastoupili do autobusu směrem domů, kde jsme v poloze vsedě strávili následujících 30 hodin. 

Děkuji za rozhovor, máš můj obdiv a myslím si, že nejen můj.

Zdroj: Petr Kaček, Holické listy, duben 2019, XV. ročník 

X